Z počítačových skříní k průmyslovým technologiím. EMKO roste tím, že propojuje výrobu, hardware a automatizaci
Aktualizováno: před 4 hodinami
Kryštof Bajgar vyrůstal u počítačů a později se zapojil do rodinné firmy, která začínala u kovovýroby a počítačových skříní. Dnes EMKO FAMILY GROUP propojuje vlastní výrobu, průmyslové počítače a technologie pro automatizaci. Firma přitom zažila splasknutí dot-com bubliny, pandemické výpadky dodavatelských řetězců a dnes řeší další paradox: boom umělé inteligence může průmyslu zkomplikovat přístup ke komponentům, které potřebuje pro technologie s životností deset a více let.
Kryštof Bajgar je jednatelem EMKO FAMILY GROUP, která dnes propojuje tři technologické společnosti se zaměřením od mechanické výroby až po průmyslovou automatizaci. Foto: EMKO
Počítače byly pro Kryštofa Bajgara velkým koníčkem už od dětství. Ve stejné době jeho otec budoval firmu zaměřenou na zakázkovou strojní výrobu a kovovýrobu pro rychle rostoucí IT trh.
V devadesátých letech EMKO dováželo standardní počítačové skříně. Trh rychle rostl a firma se vezla na vlně technologie, která se postupně dostávala do domácností i podniků.
Jenže tento model dlouho nevydržel.
Roky 2000 a 2001 přinesly technologickému trhu vystřízlivění. Po splasknutí dot-com bubliny se změnila poptávka a EMKO začalo postupně opouštět závislost na standardních počítačových skříních.
Právě tehdy se začal měnit i charakter firmy.
Z výrobce skříní se postupně stávala společnost schopná spojovat kovovýrobu, elektroniku a vlastní technické řešení.
Z jedné firmy postupně vznikla technologická skupina
Dnes pod EMKO FAMILY GROUP fungují tři specializované společnosti. EMKO Case se věnuje zakázkové výrobě kovových konstrukcí a počítačových skříní. EMKO IPC se zaměřuje na průmyslové počítače, displeje a jejich integraci. A od roku 2024 je součástí skupiny také AMTEK, distributor komponent pro průmyslovou automatizaci. Každá firma si zachovává vlastní specializaci a obchodní identitu.
Zároveň ale sdílejí část procesů, zázemí a dnes také jednu adresu v Brně. Právě sestěhování týmů pod jednu střechu podle Bajgara ukázalo, že synergie nevzniká pouze na organizačním diagramu. Lidé z jednotlivých společností se začali potkávat nad konkrétními projekty a hledat možnosti, jak propojit mechaniku, výpočetní techniku a automatizační prvky do jednoho řešení.
Pro zákazníka to znamená jednodušší cestu od nápadu k výslednému zařízení. Jeden projekt může potřebovat kovovou konstrukci, průmyslový počítač i prvky řízení a komunikace. Skupina dnes dokáže všechny tři oblasti propojit.
Pandemie ukázala, že efektivita neznamená mít vždy co nejmenší sklad
Jedna z největších lekcí posledních let přišla během pandemie. Nedostatek materiálu začal ohrožovat výrobu napříč průmyslem. EMKO proto podle Bajgara předzásobovalo plechy a další suroviny v takové míře, že materiál končil i na parkovišti před firmou. Pro výrobní podnik je to poměrně výmluvný obraz.
Za normálních okolností může velká zásoba působit jako zbytečně vázaný kapitál. Ve chvíli, kdy se ale dodavatelský řetězec přeruší, se stejný materiál může stát podmínkou toho, aby výroba vůbec pokračovala. Krize tak změnila i pohled na samotnou efektivitu.
Ne vždy znamená efektivita mít co nejmenší zásoby. Někdy znamená mít dostatek materiálu, aby nebylo nutné zastavit výrobu.
AI může průmyslu paradoxně zkomplikovat automatizaci
Dnes stojí technologické firmy před jiným problémem. Rozmach umělé inteligence přinesl obrovské investice do datových center a AI infrastruktury. Jenže výroba čipů a pamětí nemá neomezené kapacity. A právě tady začíná mít AI boom dopad i na firmy, které žádné chatboty ani velké jazykové modely nevyrábějí. Výrobci polovodičů přirozeně směřují kapacitu tam, kde vzniká největší poptávka a marže. Pro průmyslové firmy to může znamenat horší dostupnost některých komponent, které používají ve svých produktech dlouhé roky.
Je tu totiž zásadní rozdíl mezi světem spotřební elektroniky nebo AI a klasickým průmyslem.
Datové centrum může technologii obměňovat velmi rychle. Výrobní linka, automatická pasová kontrola, zařízení ve vlaku nebo medicínský systém fungují podle jiné logiky. Tam není hlavní výhodou to, že máte každých šest měsíců nejnovější procesor. Potřebujete především jistotu, že stejnou nebo kompatibilní technologii dokážete získat a servisovat ještě za mnoho let.
Největší výhodou průmyslové technologie proto často není to, že je nejnovější. Ale to, že bude fungovat i za deset let.
Právě současné soustředění trhu na AI tak může podle Bajgara představovat pro klasickou průmyslovou automatizaci riziko, o kterém se mluví podstatně méně než o samotných možnostech umělé inteligence.
Od kovové skříně k hotovému zařízení
U průmyslových technologií málokdy rozhoduje samotný počítač. Důležité je, jak zapadne do zařízení, ve kterém má fungovat – ať už jde o výrobní linku, dopravní systém, samoobslužný kiosk nebo jinou technologii.
Právě tady se potkávají jednotlivé části EMKO FAMILY GROUP.
EMKO IPC řeší výpočetní techniku a její konfiguraci podle konkrétního použití. EMKO Case se stará o konstrukci a výrobu skříní a dalších mechanických částí. AMTEK k tomu přidává komponenty průmyslové automatizace. Projekt přitom nemusí začít hotovou technickou dokumentací.
Může přijít jen zadání, ze kterého firma připraví konstrukční návrh. Následuje 3D model, prototypování a výroba. Výsledné řešení tak lze přizpůsobit nejen elektronikou, ale i rozměry, způsobem montáže nebo prostředím, ve kterém má fungovat.
V tom spočívá podstata vertikální integrace.
Nejde jen o to vlastnit několik firem.
Výhoda vzniká ve chvíli, kdy jejich know-how dokáže zkrátit cestu od zadání k hotovému zařízení.
Nejlepší průmyslová technologie je často ta, které si nikdo nevšimne
Řešení skupiny se objevují v místech, kde si běžný člověk jejich technologického pozadí téměř nevšimne. Například v automatických pasových kontrolách, kamerových systémech, železniční technice nebo samoobslužných balíkových boxech.
Cestující na letišti řeší, jestli se brána otevře.
Zákazník u výdejního boxu čeká, že mu systém vydá zásilku.
Co přesně se uvnitř zařízení odehrává, většinu lidí nezajímá.
A právě to je určitým měřítkem úspěchu.
Spotřební elektronika se často snaží zaujmout. Průmyslová technologie má fungovat v pozadí – dlouho, spolehlivě a bez zbytečných zásahů.
Nejlepší průmyslová technologie je často ta, o které uživatel vůbec neví. Protože jednoduše funguje.
Z výroby nejde udělat home office
Technologická firma může část práce přesunout na dálku.
Výrobní podnik má ale jednu zásadní vlastnost: část zaměstnanců musí být fyzicky na místě.
Člověk u CNC stroje nemůže pracovat z domova. Stejně tak pracovník, který výrobek montuje nebo kontroluje. Kryštof Bajgar ale osobní přítomnost nevnímá pouze jako nevýhodu.
Lidé ve výrobě přímo vidí výsledek své práce. Mohou sledovat, jak se z konstrukčního návrhu stává skutečné zařízení a jak následně míří k zákazníkovi.
Stejně důležitý je osobní kontakt mezi jednotlivými týmy.
U skupiny, která zaměstnává přibližně stovku lidí a současně propojuje tři specializované firmy, je právě schopnost komunikovat napříč odděleními jedním z předpokladů toho, aby model společného zázemí vůbec fungoval. Rodinný charakter firmy podle Bajgara zároveň pomáhá udržovat prostředí s nižší fluktuací, než jaká bývá běžná ve velkých korporacích.
Tři firmy, ale ne jedna univerzální značka
Smyslem EMKO FAMILY GROUP není rozpustit všechny společnosti v jedné.
Každá zůstává specialistou na vlastní oblast. EMKO Case řeší mechanickou konstrukci a výrobu. EMKO IPC průmyslovou výpočetní techniku. AMTEK automatizační komponenty. Společné mají procesy a zázemí tam, kde to dává smysl. Na trhu ale dál pracují jako samostatní specialisté.
Právě to může být jedna z výhod celého modelu.
Zákazník nemusí dostat univerzální nabídku od společnosti, která tvrdí, že umí všechno.
Místo toho může využít několik specializovaných týmů, které jsou schopné spolupracovat na jednom projektu.
Z jedné kovové skříně k celé průmyslové platformě
EMKO se za svou historii několikrát dostalo do situace, kdy muselo rozhodnout, kam dál.
Splasknutí internetové bubliny přimělo firmu změnit původní obchodní model. Pandemie změnila pohled na zásoby a bezpečnost dodavatelských řetězců. Současný boom AI zase ukazuje, jak rychle se mohou priority celého technologického trhu promítnout do klasické průmyslové výroby.
Reakcí firmy nebyla jedna velká změna.
Spíš postupné rozšiřování kompetencí. Od počítačových skříní přes průmyslové počítače až k automatizačním komponentům dnes EMKO staví skupinu schopnou pokrýt stále větší část jednoho průmyslového projektu. Technologie se přitom mění rychle Průmysl ale funguje v jiném rytmu. Výrobní zařízení, doprava nebo zdravotnické technologie potřebují řešení, která nebudou zajímavá pouze při uvedení na trh, ale budou dostupná, servisovatelná a spolehlivá ještě za mnoho let.
A právě v tom se možná nejlépe potkává minulost EMKO s jeho současností: firma přežila několik technologických změn nikoli tím, že by za každou cenu následovala nejnovější trend, ale tím, že dokázala pokaždé přizpůsobit vlastní výrobu tomu, co průmysl skutečně potřeboval.
Text vznikl na základě rozhovoru Petra Schwanka s Kryštofem Bajgarem v podcastu Buduj značku. Výpovědi byly pro účely článku redakčně zkráceny a jazykově upraveny při zachování jejich významu.
🎧 POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR
Komentáře