Z garáže k vlastní výrobě. 2P Servis ukazuje, že i sociální podnikání obstojí v běžném byznysu
2P Servis začínal v roce 2009 s expedicí v garáži rodinného domu v Sušici. Dnes má přes 130 zaměstnanců a více než 60 procent z nich tvoří lidé s různým stupněm zdravotního postižení. Firma přitom nechce stát stranou běžného byznysu. Vyrábí profesní oděvy, soutěží o zákazníky, řeší nedostatek švadlen i generační proměnu trhu – a stejně jako každý jiný podnik si musí vydělat na mzdy i další investice.
Julie Veselá patří k mladší generaci vedení 2P Servisu. Firma vyrábí zejména profesní oděvy pro zdravotnictví a další provozy. Foto: 2P Servis
Garáž, sklep a kancelář v bytě. I tak může začít výrobní firma.
Zakladatelé Petr Pajma a Petr Malcát rozjížděli 2P Servis v Sušici. První expedice probíhala v garáži rodinného domu. S přibývajícími zakázkami se firma postupně posouvala dál a z malého podniku vyrostla společnost působící v oděvním průmyslu.
Spojení dvou zakladatelů nebylo náhodné. Petr Pajma měl zkušenosti z oděvního průmyslu a zároveň osobní vztah k tématu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Petr Malcát přinesl obchodní zkušenosti. Právě jejich dvě křestní jména dala firmě také její název.
Od začátku přitom nešlo jen o to vybudovat další oděvní firmu.
Sociální rozměr nebyl doplněk. Byl u vzniku firmy
Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením není v 2P Servisu něco, co by firma přidala až později jako součást CSR nebo image. Bylo součástí jejího původního nastavení.
„Máme to zakořeněné v DNA společnosti,“ říká Julie Veselá. Smyslem podle ní bylo umožnit lidem se zdravotním omezením zapojit se do pracovního procesu a vytvářet skutečnou přidanou hodnotu.
To ale neznamená, že by firma fungovala podle jiných ekonomických pravidel.
Naopak.
„Stále jsme společnost s ručením omezeným. Nejsme neziskový sektor. Pro nás, stejně jako pro každou jinou firmu, je základní generovat zisk.“
Je to motiv, který se jeho vyprávěním vrací opakovaně.
Právě tahle věta dobře vystihuje, jak je celý model postavený. 2P Servis pracovní podmínky přizpůsobuje možnostem zaměstnanců, ale zároveň potřebuje, aby jejich práce měla ekonomický přínos. Firma si musí vydělat na mzdy, provoz i nové investice.
Sociální rozměr tedy nestojí vedle byznysu.
Je jeho součástí.
Handicap není překážka. Práce jen musí být nastavená jinak
V praxi to znamená, že ne každý zaměstnanec pracuje stejným způsobem.
Běžnou součástí fungování firmy jsou zkrácené úvazky, ergonomické pomůcky nebo přizpůsobená pracovní místa. Člověk, který má problémy se zády, může během směny vstát a protáhnout se. Jiný potřebuje speciální židli nebo podložku pod nohy.
Někteří lidé pracují kvůli zdravotním nebo psychickým obtížím z domova. U zaměstnanců s výraznějším fyzickým omezením se může měnit nejen pracovní místo, ale i samotná náplň práce.
Princip je přitom jednoduchý.
Pracovní podmínky se v 2P Servisu přizpůsobují možnostem jednotlivých zaměstnanců. Výroba ale zároveň musí fungovat jako celek. Foto: 2P Servis
Ne každý člověk musí pracovat stejným způsobem, aby mohl odvádět dobrou práci. Ve výrobě ale zároveň existují hranice, které obejít nejdou. Švadlena musí přijít ke stroji, výroba musí fungovat v určitém rytmu a jednotlivé operace na sebe musí navazovat.
Právě tady je dobře vidět, jak se sociální přístup potkává s běžnou realitou výrobní firmy.
Když chybí švadleny, musíte si je vychovat
Pro oděvní výrobu ale není problémem jen to, jak pracovní místo přizpůsobit.
Stále větší otázkou je, kdo u stroje vůbec bude sedět.
Mladých švadlen a šiček podle Julie Veselé ubývá a firma už nemůže spoléhat na to, že na trhu najde dostatek hotových pracovníků s odpovídající kvalifikací.
Rozhodla se proto problém řešit sama.
2P Servis vytvořil vlastní rekvalifikační program a začal přijímat také lidi bez předchozí zkušenosti s oděvní výrobou.
„Nemusí umět šít, nikdy nemusely pracovat v průmyslovém podniku. Pokud k tomu mají blízko a chtějí se učit, jsme schopni do nich investovat čas a peníze.“
Často jde o lidi přicházející z jiných dělnických profesí nebo přes úřad práce. Firma je postupně zaučuje tak, aby dokázali zvládnout práci v požadované kvalitě.
To je problém, který dnes zdaleka neřeší jen oděvní průmysl.
Pokud na trhu chybí hotový zaměstnanec, firmy se stále častěji dostávají do situace, kdy si ho musí samy vychovat.
Foto: 2P Servis
Zdravotnický oděv není jen o tom, jak vypadá
Na první pohled může výroba zdravotnického oblečení působit jednoduše.
Ušít halenu, vybrat materiál, přidat kapsy. Jenže člověk, který takový oděv nosí celý den ve zdravotnickém provozu, od něj potřebuje něco jiného než jen dobrý vzhled.
Materiál musí vydržet opakované praní, střih nesmí omezovat pohyb a samotné zpracování musí být dlouhodobě konzistentní. A komplikace mohou začít už u něčeho tak zdánlivě jednoduchého, jako je bílá barva.
Julie Veselá upozorňuje, že u přírodních materiálů není každá šarže automaticky úplně stejná. Při barvení může bavlna pokaždé reagovat trochu jinak, a právě stabilita odstínu a kvality materiálu je jedním z problémů, které výrobce musí hlídat.
Firma proto podle Veselé raději sáhne po dražším materiálu, pokud dokáže zajistit požadovanou kvalitu v čase.
Požadavky jednotlivých zákazníků se přitom liší. Velké nemocnice nebo sociální zařízení stále často preferují klasickou stoprocentní bavlnu. Soukromé kliniky nebo další provozy jsou otevřenější modernějším směsovým materiálům, které mohou nabídnout větší pružnost nebo pohodlí.
Dvacetiletá sestra chce od uniformy něco jiného
Zdravotnické oblečení samozřejmě nemůže být módní za každou cenu. Pracovní oděv musí respektovat prostředí, ve kterém se používá. Volný prvek nebo detail, který vypadá dobře, může být v provozu nepraktický nebo dokonce nebezpečný.
Přesto se očekávání zákazníků mění.
„Je pro nás důležité podchytit mladou generaci, aby věděla, že nevyrábíme jen standardní oděvy, které se nosily posledních dvacet let.“
Podle Julie Veselé přichází s mladší generací zdravotníků také jiná představa o tom, jak může pracovní oblečení vypadat a jak pohodlné by mělo být. Dvacetiletá zdravotní sestra má jiné očekávání než kolegyně, která pracuje ve zdravotnictví třicet nebo čtyřicet let. A i když dnes ještě nemusí rozhodovat o velké objednávce pro nemocnici, za několik let může být právě ona člověkem, který bude pracovní oděvy vybírat.
Foto: 2P Servis
2P Servis proto nabídku postupně posouvá od klasických uniforem k modernějším střihům, širšímu výběru materiálů a většímu pohodlí.
Firma se mění spolu se zákazníky
Proměna se netýká jen samotných profesních oděvů. Vedle zdravotnictví a sociálních služeb dnes 2P Servis nabízí také pracovní oblečení pro gastro, hotelnictví, wellness nebo další provozy a postupně rozšiřuje i další sortiment.
Do stejné logiky zapadá také nová značka beecozy, kterou firma představila po více než roce příprav. Má oslovovat ženy, které nechtějí volit mezi pohodlím a stylem, a pracuje s odlišným tónem komunikace než tradiční firemní značka. Posun se ale netýká jen produktu.
Firma v posledních letech mění také způsob, jakým komunikuje se zákazníky, a hledá nové nástroje pro každodenní práci. Patří sem i vzdělávání zaměstnanců v oblasti umělé inteligence a její využití při tvorbě textů, grafiky, videa nebo v interních procesech.
Tyto změny mohou na první pohled působit vzdáleně od šicí dílny. Ve skutečnosti ale ukazují totéž jako proměna samotného pracovního oděvu: firma se musí vyvíjet spolu se zákazníkem i prostředím, ve kterém podniká.
Nástupnictví není jen o předání klíčů
Další změna se odehrává uvnitř samotného vedení.
Za jeden ze zásadních milníků společnosti označuje Julie Veselá předávání firmy od původních zakladatelů směrem k mladší generaci – jí a jejímu bratrovi Petrovi.
Nástupnictví ale není jen otázkou podpisu dokumentů. Nová generace přináší jiné zkušenosti, tempo i představu o tom, jak má firma fungovat a kam se může posunout. Zároveň přebírá podnik ve chvíli, kdy řeší úplně jiné problémy než před patnácti lety.
Nedostatek lidí. Nová očekávání zákazníků. Vzdělávání zaměstnanců. Modernizaci. A také další růst.
Z garáže k vlastní hale
Jedním z největších aktuálních plánů je vlastní výrobní zázemí. 2P Servis dnes funguje v několika provozovnách a skladech na různých místech. S růstem firmy začíná být takové uspořádání stále složitější.
Vedení proto připravuje stavbu vlastní haly, do které by chtělo alespoň část provozu soustředit.
„Rádi bychom se částečně přesunuli do vlastních prostor a postavili si vlastní halu, kde by se nám dobře šilo,“ říká Veselá.
Je v tom docela příznačný oblouk. Firma, jejíž první expedice probíhala v garáži, dnes řeší vlastní výrobní halu. To hlavní se ale od začátku příliš nezměnilo. 2P Servis stále spojuje sociální rozměr s běžnou realitou podnikání. Musí najít lidi, vyrobit kvalitní produkt, reagovat na měnící se zákazníky a vydělat na další rozvoj.
Právě schopnost skloubit obojí ukazuje, že sociální podnikání nemusí stát mimo běžný byznys. Pokud má fungovat dlouhodobě, musí v něm obstát.
Text vznikl na základě rozhovoru Petra Schwanka s Julií Veselou v podcastu Buduj značku. Výpovědi byly pro účely článku redakčně zkráceny a jazykově upraveny při zachování jejich významu.
🎧 POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR
Komentáře